Říšský vůdce SS, velitel zbraní SS, šéf gestapa, říšský ministr vnitra, odpovědný za uplatňování Hitlerovy rasové teorie. Vzdělání vysokoškolské, čestný doktorát z archeologie, ženatý, otec jednoho dítěte, nikdy nebyl souzen. Zabil se kyanidovou kapslí, když byl krátce po skončení války dopaden.
Řekl: „Pro členy SS musí existovat jediný princip. Čestnými, slušnými a věrnými musíme být pouze vůči příslušníkům naší vlastní rasy a nikomu jinému. Žijí-li jiné národy v dostatku nebo chcípají hlady, mě zajímá jen potud, pokud je potřebujeme jako otroky pro naši kulturu.“
Himmler začínal jako žák Strassera, Hitlerova přítele a nacistického ideologa, a právě on, Himmler se podílel na popravě milovaného učitele, když ten se rozhádal s Hitlerem. Neměl naprosto s nikým slitování. Ale tato zrada Himmlerovi nepomohla. Dívali se na něj s úkosem, v Berlíně byl považován za Strasserova člověka. Proto byl jmenován do ponižující bezvýznamné funkce, šéfa kriminální policie Mnichova. Jiný by to na jeho místě vzdal, ale Himmler byl velmi odhodlaným mužem činu. Začal v Německu zřizovat první koncentrační tábory.
Göring se ho jednou zeptal: „Neodradí naše praktiky Londýn a Paříž?“ Himmler odpověděl: „Ani v nejmenším. Naše koncentrační tábory jsou humánním prostředkem, jak zachránit nepřítele národního socialismu. Kdybychom je nevsadili do koncentráků, lid by je zlynčoval. Takhle projdou školou převýchovy a pochopí správnost naší ideje.“
Za úspěchy ve zřizování táborů smrti, byl říšský vůdce SS Himmler jmenován, na Hitlerův osobní rozkaz, náměstkem ministra vnitra. Tehdy poprvé nebyl členem Hitlerova doprovodu, ale ocitl se po jeho boku. Postoupil na další příčku nacistické hierarchie. Když pak Himmler přesídlil do Berlína, začal se svými pomocníky, velitelem štábu SS, generálem Karlem Wolfem a Heydrichem shromažďovat tajné materiály na nepřátele i přátele. Na Göringa, Hesse. Stále častěji se pohyboval po boku vůdce na stranických sjezdech v Norimberku, ale pořád ještě nepatřil k vyvoleným. Pořád ještě nebyl jedním z vůdců říše. Byl jen ochráncem vůdcova života. A teprve, když Himmler zorganizoval atentát na Hitlera, při vůdcově jízdě Berlínem, když ho svou hrudí zaštítil před slepým nábojem, teprve potom se Himmler stal, podle vůdcových slov, jeho pokrevným bratrem.
Himmler nedosáhl svého největšího vzestupu na bitevních polích a ani ne organizováním táborů smrti na okupovaných územích Sovětského svazu, Polska, Jugoslávie či Maďarska. Tahle jeho práce už nikoho nepřekvapovala. Veliký organizátor očistného teroru. Tak se vyjádřil o Himmlerovi Hitler. Svého největšího vzestupu dosáhl Himmler po atentátu generálů na Hitlera. Tehdy se Himmler stal hrdinou říše. Člověkem, který zmařil spiknutí. Hitler ho odměnil, nazval ho nejodvážnějším árijcem. Řekl mu, aby místo něj vystoupil na mýtinku a Bormann, Göring a Goebbels, museli Himmlerovi vzdávat pocty, jaké vzdávali jen samotnému Hitlerovi.
Později, na sklonku války, ho pro zradu Hitler zbavil všech funkcí a vyloučil z NSDAP.
Himmler byl jednou z nejsilnějších postav politické struktury říše. Himmler by mohl souhlasit s jednáním se západem. Mohl by udržet armádu a SS v poslušnosti, mohl by postavit frontu proti bolševikům, spoléhaje na separátní mír se západem, ale spojenci by si nikdy nesedli k jednacímu stolu s Himmlerem, protože pro celý svět znamenalo slovo Himmler totéž, co slovo kat.
