středa 21. listopadu 2012

Mezi pojmy Německo a třetí říše je obrovský rozdíl

"Příteli, děkuji ti za všechno. Hodně jsi mne toho naučil. Naučil jsi mne milovat a ve jménu této lásky nenávidět ty, kteří přinášejí německému národu otroctví."

"Tohle napsal z obavy před gestapem."


"Otroctví německému národu, jak sám jistě chápete, přinášejí hordy bolševiků a americká vojska, nemám pravdu?"


"Ale co když vám otroctví přinesl Hitler. Nacisté."


"Šílený maniak vystavil miliony lidí bombardování a sám si sedí, padouch jeden v bezpečí bunkru a kouká se na filmy spolu se svojí bandou."


"Taková je skutečnost, taková je pravda."


"Je třeba, aby někteří lidé se obětovali ve jménu Německa. Ano ve jménu Německa."


"Mezi pojmy Německo a třetí říše je obrovský rozdíl."

Rozhovor 
Můj oblíbený 
Film 17 zastavení jara 

neděle 18. listopadu 2012

17. zastavení jara

„Tady se peče něco divného. Dnes si mne zavolal šéf. Jsou to fantastové, ti naši šéfové. Oni si můžou fantazírovat, když nemají konkrétní práci a dávat příkazy by dokázala i cvičená opice v cirkusu. Začal si náramně brousit zuby na jediného člověka, ke kterému jsem cítil sympatie. Klidný, nikomu nepodlézá, žádná hysterie ani okázalá horlivost. Příliš totiž nevěřím těm, co se pořád motají kolem vedení a za každou cenu diskutují na partajních schůzích. Samí omezenci, žvanilové a budiž ničemové. A tenhle je nemluva. Mám rád nemluvy. Jestli je nemluva přítel, pak je to přítel, jestli je nepřítel, pak je nepřítel. Vážím si jich, člověk se u nich má čemu přiučit. Znám toho člověka osm let, je vytesán z křemene a oceli“.

„Člověče, co je to za básnické přívlastky.“


„ Přívlastky ponechte našim stranickým bonzům. My se musíme vyjadřovat podstatnými jmény a slovesy. Nemůžu uvěřit, že by ten člověk byl nepoctivý. Já také ne a asi o tom budeme muset takticky přesvědčit šéfa. No co, třeba si přeje, aby byl ten člověk nepoctivý, proč mu to rozmlouvat, ať má tedy radost. Vedení bude vyžadovat důkazy. Ale co budeme dělat? Osobně si myslím, že člověk má až do konce zůstat poctivý sám k sobě. To pak určuje další jeho činy a jednání. Činy a jednání to je totéž drahý příteli. Dávám tedy možnost zůstat poctivý. Vezměte si materiály a vypracujte vlastní závěr. Až do konce poctivý. Budu z něj vycházet, až budu šéfovi referovat o výsledku inspekce. Proč to mám udělat právě já? A co vaše poctivost příteli? Kdepak je? Je snadné radit ostatním, aby byli poctiví, ale každý sám za sebe se snaží svoji nepoctivost přeonačit na poctivost. Aby ospravedlnil sebe i své jednání. Nemám pravdu? Napíšu hlášení, že znám toho člověka řadu let a můžu se za něj plně zaručit. No jste pašák, vždy jsem si vás vážil a plně vám důvěřoval a nyní jsem se mohl opět přesvědčit o vaší počestnosti."


"Děkuji vám.“

„ Vy mně nemáte co děkovat, to já děkuji vám.“



Rozhovor dvou lidí z mého oblíbeného filmu na pokračování „17 zastavení jara“. Hodně mi dal a mnohé vysvětlil. Vynikající seriál o zákulisí druhé světové války, také o cti, zlobě i hlouposti ale i beznaději, strachu i nutnosti dělat určité věci v daný čas, protože si to člověk zvolil.



Navíc vynikající herci a jejich výkony.


pondělí 12. listopadu 2012

Velký osvoboditel?

V tomto měsíci si připomínáme památný výstřel z Aurory a následné události, které ovlivnily život i v naší zemi na dlouhá léta potom.

V onom radostném opojení v prvních dnech míru, po dlouhých letech strádání a beznaděje přichází osvobození a s ním i osvoboditel. Nikdo v té době nevěděl a ani o tom nepřemýšlel, co přijde s hrdinstvím sovětských vojáků. Jistě, že jim nelze upřít jejich obrovskou zásluhu. Avšak s velkými osvoboditeli přijeli na tancích zároveň imperátoři, kteří si nechali za osvobození velmi draze a na dlouho zaplatit.

V opojení prvních dnů míru si málokdo mohl uvědomit, co pro nás bude znamenat skutečnost, že jsme se po prapodivných diplomatických tazích světových mocností na sklonku války ocitli v zájmové sféře Sovětského svazu. Mýlil by se ten, kdo by myslel, že jen Sověti byly příčinou následných událostí, které uvrhly naši zemi do hluboké totality.

Výsledky Jaltské konference prostému člověkovi nemohly mnoho říci a nikdo v té době nepřemýšlel, proč Američané neosvobodili větší část našeho území a přenechali ho jednotkám Rudé armády. Nic nebylo náhodné, ani ve zdánlivě chaotické válce, ani omylem. Byla to realita a s tou se převážná část národa ztotožnila.

Až moc ztotožnila. Bohužel pro nás.