Goebbels – kulhavý ďábel

Veterán Hitlerovy strany, říšský ministr propagandy, říšský velitel domobrany, oblastní vůdce pro Berlín. Tvůrce nové morálky třetí říše. Ženatý otec šesti dětí, vzdělání vysokoškolské. Vůdce berlínské organizace nacistů, šéf tisku, propagandy a kultury, známý jako řečník, stratég politického boje.

Iniciátor vyhnání Thomase Manna, Alberta Einsteina, Bertolda Brechta a Anny Seghersové z Německa. Na jeho příkaz byl zavražděn vynikající publicista Carl von Ossietzky. S jeho požehnáním byli popraveni nejlepší němečtí novináři, komunisté i sociální demokraté.

Zuřivý nacista, či scvrklý Germán, tak nazývali Goebbelse ve straně. Aparát říšského vůdce SS, Himmlera, nazýval říšského ministra ve svých tajných hlášeních jinak. Byl v nich veden pod kódovým označením babelsberský býček. Tajní agenti gestapa několikrát načapali Goebbelse v budoárech hereček v Babelsbergu během nočních orgií, ale skandál vypukl, až když se začalo mluvit o jeho náklonnosti k české herečce Lídě Barové. Goebbels musel na výbor strany, kde musel 4 hodiny podávat ponižující vysvětlení ohledně svého vztahu s méněcennou Slovankou. Nedlouho po těchto událostech, které málem stály Goebbelse kariéru, se objevil na knižním veletrhu, kde propagoval svoje svazky vybraných projevů Goebbelse. Téže noci byly na Goebbelsův rozkaz spáleny svazky Marxe, Engelse, Kanta, Heineho, Manna, Tolstého, Rolanda, Gorkého, Brechta, Seghersové a mnoha dalších.

Aby znovu získal přízeň u Hitlera, zinscenoval 9.11 1938 děsivý pogrom na židovské obyvatelstvo, známou jako Křišťálová noc.

Říšský ministr pokračoval ve vykupování svých hříchů před morálkou třetí říše. Řekl: „Já, jakož i my všichni jsme připraveni projevit svou oddanost vůdci a prolít za něj krev až do poslední kapky.“ 

Hitler mu odpustil teprve v den atentátu, kdy Goebbels, jediný z Hitlerových potentátů, který zůstal v Berlíně, blokoval odbojné generály a zúčastnil se jejich popravy. Právě na jeho příkaz byla v Berlíně provedena masová zatčení. V těch dnech byli lidé popravováni po stovkách bez soudů a vyšetřováni. Hitler Goebbelse odměnil, jmenoval ho oblastním vůdcem Berlína a nakonec přijel Hitler na jeho narozeniny do Goebbelsova domu.

Ten den řekl Goebbels své ženě: „S vůdcem vstanu z popela, s vůdcem zahynu, třetí možnost není.“ Fanaticky oddán Hitlerovi.

Ve svých plamenných projevech plných nenávisti vůči odpůrcům říše, neloajálním osobám, vůči komunistům, demokraticky smýšlejícím, vůči Slovanům, Romům, zejména pak Židům, v projevech, ve kterých podněcoval zlo, mstu a ještě větší nenávist také jednou řekl:

„Musíte být hrubí a nemilosrdní, když se jedná o ty, proti kterým bojujeme a jež jsme odsoudili k totálnímu vyhlazení. Ve vašich srdcích se nemá právo zachvět ani špetka lítosti vůči Slovanům, Židům či Francouzům. Pamatujte, vy jste budoucími pány světa“!

Do svých deníků si ale také zapsal
Goebbelsovy deníky

A PŘESTO ŘÍCI ŽIVOTU ANO

DOSTOJEVSKIJ KDYSI ŘEKL: „Bojím se jen jednoho: nebýt hoden svého utrpení.“

"Tato slova mi často procházela hlavou, když jsem poznával ony mučedníky, kteří mi svým chováním v táboře, svým utrpením i smrtí vydávali svědectví o té nejvyšší, nezadatelné vnitřní svobodě člověka. O nich by se také dalo říci, že „byli hodni svého utrpení“. Podali důkaz toho, že opravdové utrpení je aktivní počin, vnitřní výkon.

Duchovní svoboda člověka, kterou mu nelze až do posledního dechu vzít, mu také až do posledního dechu dává příležitost uspořádat svůj život smysluplně.

Neboť nemá smysl jen život aktivní, který člověku umožňuje vytvářet hodnoty tvůrčím způsobem, a také nemá smysl jen život, který dává člověku příležitost naplňovat se prožitky krásy, ať v umění nebo v přírodě, nýbrž svůj smysl má dokonce i život, který sotva poskytuje šanci uskutečňovat hodnoty tvůrčím způsobem a nepřináší zážitky v běžném smyslu slova (jako například život v koncentračním táboře), který ponechává takřka jen onu poslední možnost, jak utvářet svůj život smysluplně, ve způsobu, jakým se člověk postaví k vnucenému vnějšímu omezení své existence. Život tvůrčí i poživačný je mu už dávno zapovězen.

Smysl však nemá jen život tvůrčí a poživačný, nýbrž: má-li život vůbec nějaký smysl, pak jej musí mít i utrpení. Protože utrpení k životu jaksi náleží – právě tak, jako k němu náleží osudovost a smrt.

Teprve utrpení a smrt činí lidskou existenci úplnou."

Úryvek z knihy Viktora E. Frankla, který přežil koncentrační tábor. Zakladatel logoterapie, psychiatr s českými kořeny. Mimořádně čistý a krásný člověk. Jeho kniha byla přeložena do 30 jazyků a vyšla v nákladu 9 milionů výtisků. Stala se nejprodávanější knihou z oblasti psychologie v dějinách. Obsahově malá, duchovně obrovská kniha.

Viktor E. Frank, A přesto říci životu ano