"Tato slova mi často procházela hlavou, když jsem poznával ony mučedníky, kteří mi svým chováním v táboře, svým utrpením i smrtí vydávali svědectví o té nejvyšší, nezadatelné vnitřní svobodě člověka. O nich by se také dalo říci, že „byli hodni svého utrpení“. Podali důkaz toho, že opravdové utrpení je aktivní počin, vnitřní výkon.
Duchovní svoboda člověka, kterou mu nelze až do posledního dechu vzít, mu také až do posledního dechu dává příležitost uspořádat svůj život smysluplně.
Neboť nemá smysl jen život aktivní, který člověku umožňuje vytvářet hodnoty tvůrčím způsobem, a také nemá smysl jen život, který dává člověku příležitost naplňovat se prožitky krásy, ať v umění nebo v přírodě, nýbrž svůj smysl má dokonce i život, který sotva poskytuje šanci uskutečňovat hodnoty tvůrčím způsobem a nepřináší zážitky v běžném smyslu slova (jako například život v koncentračním táboře), který ponechává takřka jen onu poslední možnost, jak utvářet svůj život smysluplně, ve způsobu, jakým se člověk postaví k vnucenému vnějšímu omezení své existence. Život tvůrčí i poživačný je mu už dávno zapovězen.
Smysl však nemá jen život tvůrčí a poživačný, nýbrž: má-li život vůbec nějaký smysl, pak jej musí mít i utrpení. Protože utrpení k životu jaksi náleží – právě tak, jako k němu náleží osudovost a smrt.
Teprve utrpení a smrt činí lidskou existenci úplnou."
Úryvek z knihy Viktora E. Frankla, který přežil koncentrační tábor. Zakladatel logoterapie, psychiatr s českými kořeny. Mimořádně čistý a krásný člověk. Jeho kniha byla přeložena do 30 jazyků a vyšla v nákladu 9 milionů výtisků. Stala se nejprodávanější knihou z oblasti psychologie v dějinách. Obsahově malá, duchovně obrovská kniha.
Viktor E. Frank, A přesto říci životu ano
