Ještě 29. června Hitler v rozhovoru s SA velitelem a zástupcem Röhma, Fritzem von Krausserem, prohlašoval, že porada velitelů SA v Bad Wiesse bude sloužit k odstranění názorových rozdílů.
Dne 30. června, den poté jsou zlikvidovány špičky SA, novým šéfem štábu SA se stal Victor Lutze, jeden z horlivých donašečů na Röhma.
Hitler s pomocí věrných ještě posiloval, jak uvádí Albert Speer, odpor k zastřeleným vůdcům SA. Horlivě se rozšiřovalo mnoho podrobností z intimního života Ernsta Röhma a jeho skupiny. Byl například předložen jídelní lístek z hostin, který obsahoval vybrané chody ze zahraničí. Například žabí stehýnka, ptačí jazýčky, žraločí ploutve, racčí vejce, stará francouzská vína a nejlepší sekty.
Hitler k tomu ironicky poznamenal: „Tak tady máme ty revolucionáře v celé kráse! A právě jim se naše revoluce zdála příliš pomalá!“
A Himmler k tomu 30. června řekl: „Neváhali jsme splnit úkol, kterým jsme byli pověřeni, totiž postavit ke zdi a zastřelit naše druhy. V našich řadách jsme o tom nikdy nediskutovali. Každý z nás to považoval za hrozné, přesto však jsme si jisti, že podobné příkazy, stanou-li se jednoho dne znovu nevyhnutelnými, splníme jako onoho dne.“
Mezitím, co miliony vojáků umírali na vojně ve strašných podmínkách, při těžkých bojích i mnoho dní téměř nejedli, zatímco miliony lidí umírali v nelidských podmínkách, nacisty to moc netrápilo. Zejména je zarážející fakt, že mezitím, co umírali němečtí vojáci za tu jejich „říši“, oni si jen užívali, co se dalo, zkrátka urvat co nejvíce, když jsme u koryta. Kde jsou ty plamenné projevy, hesla a sliby?
Všechno jedna velká lež a podvod.
Úcta k životu, k sobě samému
William Shakespeare, Sonety
Křik není argument
